Příspěvek pana inženýra Stanislava Kučery, přednesený na konferenci “Udržitelný urbanismus města a bydlení na sídlištích: strategie pro menší města”, která se konala 9. – 10.3.2016 ve Společenském domě Jilm v Jilemnici.
Stávající zařízení centralizovaného zásobování teplem a teplou vodou je již v oblasti potřeby jeho obnovy. Stáří je cca 22 let, což svědčí o pečlivé péči provozovatele. To je důvodem pro zpracování komplexního návrhu obnovy tohoto zařízení. Centrální výroba tepelné energie a příprava teplé vody je jednou z priorit pro udržení zdravého prostředí v krásném městě, kterým Jilemnice bezpochyby je. Spalováním zemního plynu vznikají nebezpečné oxidy dusíku (NOx). Tyto lze omezit pouze velkým rozptylem. Tuto podmínku však nesplňují zařízení lokálního vytápění díky nízkým komínům těsně nad střechami objektů. Pro udržení kvality dodávek a jednotkové ceny je třeba instalovat zařízení pro KVET.
Představa o levnější výrobě tepla v lokálních soustavách je mylná (doloženo např. ve zpracovaném materiálu společnosti PORSENNA k CZT v Jilemnici). Současná legislativa stanovuje stejné povinnosti pro centrální zdroje jako pro lokální kotle. Náklady na revize, měření účinnosti, revize tlakových nádob atd. jsou u lokálních kotelen včetně investice, hrazeny z fondu oprav a tak je výsledná cena zkreslena. Rád bych ještě připomenul přepočet mezi GJ a kWh. 1 GJ je 277.78 kWh. To znamená, že 556 Kč za GJ je 2 Kč za kilowattovou hodinu (kWh). Cena elektrické energie je cca 4,50 Kč za kWh.
V horských podmínkách města Jilemnice je problematické využívání energie z obnovitelných zdrojů. Solární ohřevy vody jsou bez dotací ekonomicky nenávratné. Snižování nákladů spatřujeme hlavně ve využití KVET, které současně mohou plnit další funkce, o kterých se zmíním dále. Současně považuji za potřebné připomenout závislost nákladů za teplo na vývoji počasí. Jeho značné výkyvy v posledních letech zvyšují jednotkovou cenu, ale snižují celkové náklady na vytápění. Doporučuji provést kontrolu nákladů přepočtem na m2 započitatelné vytápěné plochy. Tato hodnota se pohybuje u zateplených domů cca 0,3 GJ/m2 a 0,6 GJ/m2 u domů nezateplených.
V návaznosti na předchozí text chci upozornit na možnosti eliminace negativních jevů (rizik) možným dodáváním elektrické energie z KVET do lokální sítě při dlouhodobých přerušeních jejích dodávek (případ tzv. blackoutu). Toto je nutné řešit již při realizaci urbanistických plánů města. Jedná se hlavně o osvětlení prostorů, napájení veřejného rozhlasu (varovného systému), zabezpečení významných objektů atd.
Závěrem chci připomenout, že územní energetickou koncepci je nutno realizovat komplexně a nedílně s územním plánováním.